Prolog
Opět seděla v knihovně na Grimmauldově náměstí a pročítala knihy o černé magii, které by pomohli jejím přátelům. Knihy měla ráda, vážila si znalostí a vždy chtěla vědět, co nejvíc. To, co nesnášela, bylo to, že na ní její přátelé vždy spoléhali v tom, co se týkalo učení a hledání v knihách, zatímco oni hráli šachy nebo v tomto případě na zahradě lítali na koštěti. Měla je ráda, ale taky se chtěla bavit. Chtěla též prožít svůj život někde jinde než v knihovně, ale věděla, že kdyby ona právě teď nehledala důležité informace, oni by to neudělali vůbec a stále by byli tam, kde začali.
Ležel na posteli, s rukama za hlavou a nohama překříženýma v kotnících. Přemýšlel. Uvědomil si, jak příšerně se choval, ale nevěděl, jak své chyby vrátit zpátky. Už nebyl v bezpečí školy, měl Znamení zla na ruce, několik vražd na triku a nevěděl, jak se dostat z toho bludného kruhu mučení a zabíjení...
Zde hledá